Ztracené duše

20. září 2016 v 22:35 | 00 |  Obrázky a citáty
Stíny kolem běhají,
křik se uvnitř rozléhá,
venku ho však slyšet není,
hlas se sotva ozývá.

Nejsou rty kdož zplna ječí,
je to duše bolavá,
Ten ryk venku slyšet není
pro něj tady místo chybí,
pro smutek a silný žal,
raději je schovat včas.

Necháš-li je vyjít ven,
vůle tvoje ochabne,
Růže potom brzo zvadne,
blízký přítel východ najde.

A pak stojíš v poli mrtvém,
ztracený a průhledný.
Světlo tlumené sic září,
ale radost nepřináší.

Věř mi, milý příteli,
pravdou by jsme šetřit měli,
není vždycky šťastná.
Nepřinese úlevu, ba ani přátel útěchu.
Jen utvrdí ten smutek v duši,
že nikdo nechce ani tušit.

A pak se ptáš, co dělat budeš
když bolest v srdci přetéká,
když láska chybí kolem tebe.

Kam hlavu složíš až to přijde,
ten zvuk kamene praskání
až křik už uvnitř nepobude,
ven se zplna vyvalí.

Co potom asi uděláme?
Vždyď my jenom přežíváme!
Potácejíc mezi břehy,
hledajíc tu cestu z řeky.

Ta voda stoupá do půl těla,
brzo se jí napijem,
jak nad hlavu nám dosáhne,
ten zlom pak v srdci nastane.

Uvidíš ten nový svět,
duše tobě podobné.
Které dávno pod hladinou,
hledají to místo své.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baryn Baryn | Web | 21. září 2016 v 16:58 | Reagovat

Ach, píšeš tak krásně, až mě zamrazilo ... umíš nádherně pracovat se slovy. Doufám jen, že se netrápíš tolik, jak je cítit z té básně.
Musím říct, že poslední sloky s vodou se mi líbí ze všeho nejvíc, je to krásná a bezútěšně děsivá metafora... voda.

A vím, že tohle bude asi nemístná připomínka, ovšem myslím, že tam máš špatný přechodník. "potácejíc" a "hledajíc" je pro třetí osobu čísla jednotného ... takže ona může přežívat "potácejíc se", ale my musíme "potácejíce" a zrovna tak "hledajíce".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama