Co je to BPD?

11. ledna 2017 v 20:33 | 00 |  BPD
Bordeline personality disorder - také hraniční nebo emočně nestabilní porucha osobnosti je odborně charakterizována jako

"Dlouhodobý vzorec abnormálního chování, které se vyznačuje nestabilními mezilidskými vztahy, nejistou představou sobě samém a emoční nevyrovnaností."

Následující symptomy mohou vyvolat i zdánlivě běžné situace. Toto chování se obyčejně začíná projevovat v rané dospělosti a dochází k němu v radě nejrůznějších situací.


Příznaky
Hraniční porucha je charakterizována následujícími symptomy:
  • Zoufalá snaha vyhnout se reálnému nebo domělému opuštění a extrémní reakce na ně.
  • "Splitting" neboli štěpení (černo-bílé myšlení).
  • Silná impulzivita.
  • Intenzivní a nekontrolované emoční reakce, které se zdají být nepřiměřené události nebo situaci.
  • Nestabilní a chaotické mezilidské vztahy.
  • Sebepoškozující chování.
  • Zkreslená představa o sobě .
  • Disociace (pocit odtržení od reality).
  • Časté pocity úzkosti, hněvu, nekontrolovatélného vzteku a deprese.
  • Běžné je užívání návykových látek.
Obecně běžná je snížená schopnost udržovat zdravé mezilidské vztahy, poblémy se zvládáním impulzivity a emocí a zvýšená citlivost ke kritice a odmítnutí. Dalším příznakem je nejistota jedince ohledně své vlastní osobnosti, identity, sexuální orientace, morálky a životních hodnot - objevují se paranoidní myšlenky. BPD je velmi často doprovázená tzv. derealizací nebo depersonalizací (mohou se vyskytovat společně).

Derealizace znamená pocit odtržení od reality, jedinci se zdá, že nic kolem není skutečné. Vidí věci kolem sebe jakoby "za sklem" nebo "jako ve filmu" - cití se pouze jako pozorovatel, nezúčastněn.

Depersonalizace je ztráta pocitu vlastní identity. Jedinec má pocit, že mu jeho tělo není vlastní, připadá si jako někdo cizí. Při pohledu do zrcadla se nepoznává nebo se dokonce vyděsí, protože mu jeho odraz připadá nereálný.

Emoce
Lidé s BPD cítí emoce snadněji, silnějí a mnohem déle než ostatní lidé. Emoce se mohou opakovaně vracet a přetrvávat velmi dlouhou dobu. Z toho důvodu jim trvá mnohem déle, než se zase vrátí k původní emoční stabilitě, zvláště po pro ně hodně silném emocionálním zážitku.
Co se vnímání druhých týče, byla pozorována tzv. idealizace a devalace, což opět odráží černo-bílé myšlení hraničářů. Toto chování znaméná přehnaný obdiv a náklost k nějaké osobě a její následné zavržení a zklamání z ní.
Idealizace a devalace se často periodicky střídá a dá se považovat za jednu z hlavních příčin špatných vztahů hraničních lidí. Devalace milované osoby může zapříčinit konflikt, který nemocnému přivodí strach z opuštění. To vede k následovné snaze vše napravit i přes nenávist, kterou k osobě chová. Pak vzniká zdánlivě nelogický začarovaný kruh "Nenávidím tě, ale neopouštěj mě".

Z perpektivy psychiatričky Marshy Linehan má citlivost, intenzita a délka jimiž lidé s BPD cítí pozotivní i negativní dopady.
Často jsou mimořádně nadšení, radostní a milující. NIcméně se mohou cítit zahlceni negativními emocemi (hněv, úzkost, smutek, zklamání, hořkost, strach..). Ze smutku se stává intenzivní žal, z lehkých rozpaků stud a ponížení, zuřivost namísto vzteku a pocit paniky místo nejistoty.

Jsou také citliví především ke kritice, odmítnutí, selhání či izolaci. Protože u se u nich pomaleji nebo dokonce vůbec nevivinuly tzv. obrané mechanismy, nejčastěji situace řeší stylem útok nebo útěk. Jejich úsilí o zvládání stresových situací může vést k izolaci, sebepoškozování nebo sebevražedným pokusům. Hraniční lidé jsou často vystrašení z vlastních negativních a velmi intenzivních emocí, a tak se je snaží co nejvíce potlačit. To je pro ně škodlivé a může to skončit katastrofálně. Díky stigmatizaci hraniční poruchy mezi lidmi nebo neodstatečné informovanosti je ale uvolnění emocí pro pacienty s BPD velmi složité, protože riskují společenské nepochopení, zavržení nebo dokonce opuštění ze strany blízkých lidí. To pak způsobí ještě větší úzkost a depresi.

Jelikož hraniční lidé cítí intenzivně také radost, jsou náchylní k euforii (přehnaná veselost, hyperaktivita) nebo dokonce k mírnější mánii. Mohou pociťovat také psychické a citové strádání, pro tento stav jsou typické 4 body:
  • extrémní emoce
  • (sebe)destruktivní chování
  • pocit rozpolcenosti či ztráty identity
  • cítí se být obětí
K tomu se pojí také pocity zrady, "zraňování sebe sama" a ztráty kontroly nad sebou. Objevuje se velká spousta typů těchto situací a stavů, kterými pacienti s BPD prochází, což je pro hraniční poruchu víc než typické.
Další kapitolou, která je sama o sobě na hraničních lidech zvláštní je jistá emoční labilita a "proměnlivost". Nálady jsou extrémně kolísavé. Jsou přítomny rychlé přechody mezi depresí a euforií (podobnost s bipolární poruchou), mezi úzkostí, depresí a hněvem.
(Moje pozn: je těžké to překládat, chce se mi u toho brečet. Asi není třeba nic vysvětlovat.)

Chování
Impulzivní chování je běžné - závislost na drogách nebo alkoholu, poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání), promiskuita, nechráněný sex, lehkomyslné utrácení a bezohledné řízení. Impulzivitou se myslí také častá změna zaměstnání, vztahů, útěky z domu a rizikové chování.
Hraničáři jednají impulzivně, protože jim to poskytuje okamžitou úlevu od emocionální bolesti. Nicméně, z dlouhodobého hlediska se za toto chování stydí, obviňují se a nesmírně litují, že něco takvého udělali. Tím se roztáčí začarovaný kruh. Bolest ze studu a viny za impulzivní chování ještě zvyšuje touhu po uvolnění napětí a tak nemocný dělá zase to samé, zase se obviňuje a zase cítí nesnesitelnou emocionální bolest.
Impulzivní chování se může staát automatickou odpovědí na emoční zranění.

Sebepoškozování a sebevražedné chování
Sebepoškozování nebo sebevražedné chování je jedním ze základních diagnostických kritérií v DSM-5 (diagnostická příručka pro psychiatry. Celoživotní riziko sebevraždy u lidí s BPD je mezi 3% a 10%. Existují důkazy, že u mužů s diagnózou BPD je přibližně dvakrát vyšší pravděpodobnost, že dokončí sebevraždu než u žen s diagnózou BPD. Byly objeveny také důkazy, že významné procento mužů, kteří dokončí sebevraždu může mít nediagnostikovanou BPD.
Sebepoškozování, jako je řezání, je běžné a probíhá s nebo bez sebevražedných úmyslů. Těměř 70% pacientů se sebepoškozuje aniž by měli v úmyslu ukončit svůj život. Důvody k sebepoškozování mohou být různé:
Reakce na silné emoce.
Reakce na pocit prázdnoty a disciaci "Chci něco cítit".
Sebetrestání.
Pokusy o sebevraždu nejčastěji vyjadřují přesvědčení, že ostatním bez nich bude líp. (Nejde tedy o snahu přitáhnout pozornost, jak se většina veřejnosti a dokonce i psychiatrů domnívá).

Vztahy
Hraniční lidé jsou velmi citliví na způsob, jak s nimi ostatní zacházejí. Projevy laskavosti vnímají s nevídanou radostí a vděčností. Na kritiku a odmítnutí naopak reagují intenzivním smutkem nebo hněvem. Jejich pocity ohledně ostatních často přeskakují od lásky a obdivu ke vzteku až po zklamání. Pokud hraniční člověk začne mít pocit, že ztratil na významu nebo vážnosti v očích milované osoby, dostane vztek anebo cítí extrémní smutek. Opakuje se střídání idealizace a devalace.
Kombinace emoční lability, štěpení, impulzivního chování a derealizace může nejen narušit vztahy s rodinou, přáteli či partnerem, ale doslova je zničit.
Vnímání vlastní identity se může také změnit ze zdravého na nezdravý způsob. Člověk si idealizuje a zase devaluje sám sebe.

I přes to, že hraničáři touží po silné intimitě s druhým člověkem (nejen fyzické, ale i duševní), ke vztahům přistupují opatrně a vyhýbavě. Často vnímají svět jako nebezpečný a krutý. Jako u většiny poruch osobnosti, i u hraniční byla zaznamenána snížená spokojenost v romantických vztazích.

Sebevědomí
Mívají velmi nejasnou představu o své identitě. Mají problémy uvědomit si, co vlastně chtějí, čím chtějí být, kam se vlastně dostat, co je zajímá a baví. Absence dlouhodobých cílů a zájmů způsobuje pocit prázdnoty. Člověk má pocit, jako by neměl osobnost.

Soustředění a paměť
Kvůli silným emocím a dalším symtomům mají velký problém se soustředit, jsou roztěkaní nebo nervózní. Velký vliv na soustředění a paměť obecně má míra disociace. Disociace je vlastně reakce mozku na hodně silný stres a emocionální bolest - mozek se snaží přesměrovat pozornost od této události nebo zkrátka nevydrží zátěž a "vypne" veškerou pozornost. Disociovaní lidé jsou často označování za nepozorné, nesoustředěné nebo "mimo mísu". Pravdou ovšem je, že člověk tento stav nemůže sám ovlivnit.
I když disociace poskytuje dočasnou úlevu od emocí a bolesti, není pro psychiku zdravá. Může způsobit citové otupení a oploštělost, horší porozumění ostatním lidem, problémy se zapojením se do běžných činností.

Léčba
BPD se běžně léčí terapií jejíž příkladem může být kognitivně-behaviorální terapie, která byla původně vynalezena právě pro hraniční pacienty. Je zaměřena na postupné změny vzorců chování, jedná se tedy o jakousi "převýchovu" v dobrém slova smyslu. Dalčím typem terapie je dialekticko-behaviorální terapie, která má za úkol snížit riziko sebevraždy. Terapie může probíhat individuálně nebo ve skupině.
Důležitým prvkem léčby je také medikace. I když hraniční poruchu nelze nijak vyléčit, je možné zmírnit symptomy a pomocí terapie se naučit zvládat to nejhorší. Druh léků se odvíjí od konkrétních potřeb pacienta. Nejčastěji jsou podávána antidepresiva, léky proti úzkosti a antipsychotika.
V těžších případech je nutná hospitalizace.

Příčiny
Co vlastně způsobuje hraniční poruchu dosud není jasné, ale nějčastěji je vznik této poruchy spojován s genetickými předpoklady, nastavením mozku, ale také se životním a sociálním prostředí v raném dětství. U osob mezi jejichž příbuznými se BPD vyskytuje je až 5x větší pravděpodobnost vzniku poruchy.
Vznik BPD může být způsoben také silně traumatickými událostmi nebo dlouhodobým stresem a frustrací. U pacientů s BPD je časté sexuální nebo jiné zneužívání v dětství, týrání, ponižování a v mnoha případech také nedostatečná péče ze strany rodičů nebo zanechání dítěte v dětském domově.
Opuštění mnohdy nemusí být skutečně reálné, ale malé dítě to tak může vnímat (např. zanedbávání kvůli jiného sourozence, workoholismus rodiče, odmítavý postoj k dítěti), pak je pravděpodobnost vzniku poruchy osobnosti nápadně vyšší.

U pacientů s BPD byly pozorovány odlišné procesy v mozku, konkrétně v části nazývané limbický systém, který je zodpovědný za chování, emoce, dlouhodobou paměť a čich - tato část je mnohonásobně aktivnější co se emocí týče. To způsobuje, že tito lidé jsou velice citliví na emoční vjemy, tudíž je pro ně těžší je ovládat své pocity a chování.

Hraniční porucha vs. ostatní poruchy
BPD se obyčejně nediagnostikuje hned. Pacienti jsou často mylně diagnostikování s postraumatickým stresovým syndromem (PTD), bipolární poruchu, úzkostnou poruchou nebo depresí. Matoucí na tom je to, že BPD zahrnuje velkou část symptomů těchto poruch jen v jiném měřítku. Je však možné trpět hraniční a zároveň jinou poruchou. Záleží na individuálním jedinci. Dříve byla hraniční porcuha spojována i se schizofrenií - z této doměnky v podstatě vychází i pojem "hraniční", protože pacienti s BPD se pohybují na hranici mezi neurózou a psychózou.
Pozn: V nemocnici jsem se dozvěděla, že se BPD mezi psychiatry přezdívá "odpadkový koš poruch osobnosti".


Lidé s hraniční poruchou osobnosti
jsou psychologickým ekvivalentem pacientů s popáleninami 3.stupně,
popálených na 90% svého těla.
Postrádají emocionální obranyschopnost,
cítí agónii jen při lehkém dotyku nebo pohybu.

Dr. Marsha Linehan






 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tokushu Tokushu | 12. ledna 2017 v 22:41 | Reagovat

Ahoj. chtěla jsem se zeptat, co mám dělat, když mám podezření na to, že mám tuhle "poruchu"?

2 mybpd mybpd | E-mail | Web | 13. ledna 2017 v 2:24 | Reagovat

[1]: Pokud nejsi diagnostikována psychiatrem, ještě pořád si nemusíš dělat starosti. Vím, že je to velký krok, ale bylo by dobré domluvit si schůzku s psychologem, který tě doporučí k psychiatrovi. Spousta lidí má jakési "podezření", ale většinou je to tak, že tě k psychiatrovi přivede něco úplně jiného. Já jsem přišla kvůli silné depresi a po dvou měsících mě hospitalizovali pro hraniční poruchu. To, že si uvědomuješ, že máš nějaký takový problém je docela dobré znamení, protože lidé s poruchou osobnosti si na sobě symptomů ve většině případů vůbec nevšimnou. Určitě navštiv psychologa, pokud tě trápí výše zmíněné problémy.

3 Tokushu Tokushu | 13. ledna 2017 v 15:09 | Reagovat

Já už jsem psychologa navštívila, ale ten mi řekl, že jsem zdravá, možná proto, že jsem mu neřekla všechno a snažila jsem se chovat normálně. Já vím, že je se mnou něco špatně, ale nedokážu to přesně definovat, "tahle bpd" mi přišla jako jeden z nejmožnějších vysvětlení, ale furt to není to "pravé ořechové. Zoufale se snažím přijít na to, co je se mnou vlastně špatně. Nemůžu na to přijít. A když jdu k psychologovi, tak mu nedokážu všechno říct a on na mě nic nepozná. Myslí si, že jsem akorát "trochu vystreslá" ze školy or whatever. Když mi jednou předepsali antidepresiva, tak jsem je odmítla, protože jsem si myslela, že mi nepomůžou. Měla jsem totiž spoustu špatných referencí od všelijakých lidí. A oni, poněvadž si mysleli, že jsem jen dočasně ve stresu, tak se mi je ani nesnažili vnutit. Zatím se "svojí hlavou" bojuju sama. Občas to má úspěch, občas je to katastrofa. Držím se podle mě celkem obstojně, ale bojím se, že to jednou nezvládnu a někdo to odnese. Nebojím se, že spáchám nějakou sebevraždu nebo tak. Ale spíš, že někomu ublížím.

4 mybpd mybpd | E-mail | 13. ledna 2017 v 17:38 | Reagovat

[3]: Tokushu, moc ráda Ti se vším pomůžu. Napiš mi na email a můžeme si o tom podrobněji promluvit, pokud budeš chtít. :)

5 Tokushu Tokushu | 13. ledna 2017 v 18:57 | Reagovat

[4]: Děkuju, jsi hrozně hodná. Já jsem prostě celkem zoufalá :D To už si asi poznala :D

6 Elis Elis | E-mail | Web | 22. ledna 2017 v 16:10 | Reagovat

Před dvěma týdny jsem byla po roku chybného diagnostikování se smíšenou úzkostně depresivní poruchu, konečně správně diagnostikována a to právě s BPD. Nehorázně mě potěšilo, že jsem na tebe narazila. Dala jsi mi pocit, že nejsem sama. Děkuji!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama